Bałwan

Słowo, a może i pojęcie przywędrowały do nas z Azji. Jedni mówią, że z sanskrytu, a więc z południa, z subkontynentu indyjskiego, czyli języków indoirańskich, jakoś pokrewnych naszemu. Inni, że z Azji północnej, od koczowniczych ludów z grubsza nazywanych ugrofińskimi. Pierwszy element ugr– ma związek z Hungarami, czy Węgrami.

Poranny Czesak Językowy, 2 kwietnia 2022

Václav Machek pisał o słowie balvan

balvan. V češtině má jedině význam ‘velká neforemná masa kamene’ (nehledíme-li na básnický ,,balvan starostí” apod.), a to od staré doby. Jinde znamená i kládu, špalek (pol.), dřevěný sloup (br.), velkou mořskou vlnu, oblak dýmu (pol., odtud val. laš.), staroslovanskou sochu pohanského boha (pol. ukr. r. sin. sch.), někde pak i špalek, ťulpasa. — Pol. bałwan, slc. sln. sch. balvan (sin. též bo-), ukr. bovvan, br. bolvan, r. bolván (strus. též bъlvanъ, bъlъvanъ). — Slovo velmi sporné; viz i Hujer 1.252. Zdá se, že jest vyjíti ze znění s ba– a bo-, že strus. bъl(ъ)- není než grafika mylně archaisující. Původ slova je asi v Orientě, jenže přesný pramen nelze dosud udati (jsou jen zjištěna slova významu ne zcela stejného). Zdá se, že do Evropy to slovo přišlo ve významu „lovecká figura.” Severní eurasijské národy užívají k lovu jako návnady nebo vábičů nejen zvířat živých (zajíce uvnitř pasti na lišky; ochočené sobí samice na přilákání divokého soba), ale i neživých figur (např. vycpané husy na přilákání divokých hus); ty byly dělány i později i z kovu nebo jiného vhodného materiálu (o tom Sirelius, Jagd und Fischerei in Finnland, Berlin 1934, 50). Termin je něm. Balbane, lot. bulvāns, švéd. bulván; z němčiny je č. balabán: „dříve se k přivábení kohoutků [tetřívčích] používalo vycpaných nebo napodobených tetřívků čili balabánů”, Šiman 128. Je tedy možné, že se asijské slovo přes evropský sever, kde se ustálilo ve významu neživé figury pro lov, dostalo k nám a že ho bylo pak užito jednak posměšně pro neumělé figury bůžků apod., jednak pro masu materiálu k takovému účelu se hodící nebo připravenou. Vm. balvan dýmu, balban, balvár t/v jsou významy přejaté z polštiny. Rovněž slc. bolvan lenoch, povaleč, bolvaniť žíti zahálčivě bude pod vlivem pol. bałwanić zevlovati, civěti, tuhnouti. (Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968, s. 44)

Share and Enjoy !

0Shares
0 0